Berenika Knock

2. listopadu 2013 v 19:04 | Kei |  Smazané postavy

Účet byl smazán

- Hráč nezačal hrát do 7 dnů od registrace


Vlastník:
KerrKnock


Jméno a příjmení:
Berenika Knock

Pohlaví:
Žena
Rasa:
Přízrak

Věk:
(Zemřela v 15)

Práce:
-




Vzhled:
Hnědovlasá dívka s modrýma očima. Poměrně vysoká, stále držící svého medvídka. Nosí černé šatičky, černé vysoké boty (glády) vlasy stále rozpuštěné a bílé rukavičky. Ostatně žila v rodině, která byla založená na gothic stylu. Má světlou, bílou pleť, jelikož jí rodiče stále nechávali doma a nepouštěli jí ven.

Majetek:
-Hnědý plyšový medvídek

Povaha a záliby:
Nemám žádné záliby. Jsem škodolibá, ráda straším lidi. Chodím na různá místa, která mají lidé rádi a ty přeměnuji v strašidelná. Schazuji a ovládám věci. Šeptám lidem do uší. Nemám nikoho ráda. Chci svého kluka. A dokud ho nebudu mít zpátky, budu dělat hnusné věci ostatním lidem. Nesnáším nikoho.

Schopnosti a nadání:
Umí hýbat věcmi, jezdit na koni, zjevovat se na různých místech

Příběh:
Říkali, že s ním můžu být! Říkali, že mi to dovolí! V den mých patnáctin.. Pozvala jsem ho k nám domů. Rodiče byli v dolním patře, poslouchali z gramofonových desek, popíjeli červené víno. Nechali mě v mém pokoji. Pak přišel. Políbila jsem ho a chytila z ruku. Matka nechtěla, abych nebyla panna už tak brzo, ale já chtěla. Stále něco ukrýval za zády. Přinesl mi hnědého, plyšového medvídka. Začal mě líbat a pak svlíkat. A pak přišla matka s otcem. Řekli mi, že jsem je měla poslechnout a on tak zaplatí svým životem. Měli nůž. Chytili ho a bodli ho do srdce. Začala jsem plakat. Chytila plyšového medvídka a běžela do lesa. Vyšplhala jsem na nejvyšší bod. Sbohem. Řekla jsem a skočila. Jenže jsem nezemřela. Jen jsem ležela. Zřejmě jsem si zlomila nohu. Snažila jsem se dostat domů. Moje matka čekala před dveřmi ve svých rudě zbarvených šatech a černých rukavičkách, ladících s černým kloboukem. Pojď sem, ty mrcho. Řekla. Běžela za mnou s nožem. Chtěla mě zabít. Zakopla. Vzala jsem jí nůž z ruky. A bodla jsem se. Upadala jsem do bezvědomí. Bodla jsem i jí. Obě jsme tam leželi vedle sebe a pomalu umírali.

Obrázky:
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
By Kei
Kopírujte dle vlastního uvážení, stejně nebudete lepší :3